Díky dnešním sazbám se totiž investice do solární elektrárny vrací nejpozději do deseti let, což způsobilo obrovský rozmach výstavby fotovoltaických elektráren. Ty letos v listopadu vyráběly čtyřicetkrát víc elektřiny než na začátku roku 2008 a jejich boom se promítl i do zdražení poplatku na obnovitelné zdroje, který platí každý odběratel elektřiny. „Výkupní cena je neúměrně vysoká. Cílem je dosáhnout stavu, kdy bude návratnost investice patnáct let,“ nastínil plán státu na utnutí lukrativního obchodu s elektřinou místopředseda Energetického regulačního úřadu Blahoslav Němeček. Provozovatelé fotovoltaických elektráren dnes dostávají za každý vyrobený kilowatt dodaný do sítě necelých 13 korun. Tržní cena elektřiny je však desetinová a výrazně méně stát platí i za jiné způsoby výroby šetrné energie - třeba větrné nebo vodní elektrárny.

Cena technologie klesá rychleji než výkupní ceny Pokud zákon projde i parlamentem, mohli by úředníci výkupní cenu výrazně snížit v případě, kdy je návratnost investice kratší než 11 let.

Dosud ji mohou měnit jen o pět procent ročně. „Cena technologií pro fotovoltaické elektrárny ale klesá mnohem rychleji,“ vysvětlil nesoulad mezi garantovanou cenou a náklady stavitele elektrárny mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Tomáš Bartovský.

Proti záměru vlády se okamžitě postavili stavitelé solárních parků a dodavatelé samotných panelů. Ještě tento týden vznikla jejich asociace, která prosazuje vlastní změny. A návrh zákona, který umožní nárazové snížení ceny, kritizuje. „Jsme pro, aby byly nastaveny dlouhodobé parametry, které umožní návratnost mezi deseti až dvanácti lety, což je běžné v celé Evropě,“ uvedl místopředseda nové asociace a zároveň šéf jednoho z největších tuzemských stavitelů fotovoltaických elektráren Energy21 Daniel Kunz.

Patnáctiletá návratnost by podle něj znamenala zmrazení výstavby fotovoltaiky.

Stát přitom zelenou energii potřebuje, aby splnil závazek Evropské unie, podle kterého má v roce 2020 vyrábět z obnovitelných zdrojů 20 procent energie. Výrobci solárních panelů argumentují tím, že další šetrné zdroje, například větrné nebo vodní elektrárny, nikdy takový podíl elektřiny vytvořit nedokážou.

Stávající rozmach solárních panelů už stihl zdeformovat celý trh s šetrnou elektřinou. Díky lukrativním výkupním cenám se například objevil obrovský počet spekulantů, kteří blokují kapacitu sítě pro reálné projekty. „Obracejí se na nás lidé, kteří přijdou s pozemkem, který je takzvaně připraven pro investici, a chtějí investora. Jen asi pět procent projektů je ale reálných,“ uvedl Aleš Spáčil, jednatel společnosti Conergy, která vyrábí fotovoltaické panely.

Spekulativní projekty solárních elektráren navíc blokují i připojení jiných zdrojů, například větrných elektráren. ERÚ proto plánuje opatření, která by měla spekulace ztížit.

Pokud vládní novelu umožňující rychlejší snížení cen schválí i poslanci, dá se čekat v příštím roce ještě větší poptávka po volné kapacitě fotovoltaických elektráren než letos. Stát totiž garantuje pro elektrárnu výkupní cenu z roku uvedení do provozu na dalších patnáct let.

***

„Výkupní cena je neúměrně vysoká. Cílem je dosáhnout stavu, kdy bude návratnost investice patnáct let.“ Blahoslav Němeček, Energ. regulační úřad

Drahé slunce, levný vítr Za kolik dodávají zelené elektrárny proud

Rok Solární Větrné Malé vodní Biomasa

2003 a dřív 6,71 3,41 1,79 2,48-3,82**

2004 6,71 3,07 1,79 2,48-3,82**

2005 6,71 2,93 2,30 2,48-3,82**

2006 14,08 2,67 2,54 2,48-3,82**

2007 14,08 2,62 2,54 2,48-3,82**

2008 13,73 2,55 2,70 2,57-4,49**

2009 12,89/12,79* 2,34 2,70 2,57-4,49**

Tržní cena

1,31***

Ceny jsou v Kč za kWh * První cena platí pro elektrárnu s výkonem do 30 kW včetně ** Podle druhu spalované biomasy *** Průměrná nákupní cena ČEZ v roce 2009 Pramen: Energetický regulační úřad