Ideální orientace je přímo na jih, při orientaci v rozsahu jiho-východ až jiho-západ jsou maximální ztráty dosaženého výkonu přibližně 5%. Panely lze orientovat i vodorovně při ztrátě 10% nebo svisle při ztrátě 30%. Sklon panelů závisí na typu systému a způsobu jeho využívání, při celoročním provozu ostrovních systémů je lépe umístit panely více "nakolmo" (49°), protože sluneční kotouč je nízko v zimních měsících, naopak maximalizaci zisku u systémů pro výrobu elektřiny do sítě dosáhneme umístěním panelů více "naležato" (32°), protože během letních měsíců, kdy je nejvíce slunečních dnů a Slunce je vysoko na Zemi dopadá 75% ročního úhrnu globálního záření.

1kWp nainstalovaného výkonu vyrobí za rok průměrně 950kWh elektrické energie v podmínkách ČR. Tato hodnota může být vyšší až o 10% díky vyšší nadmořské výšce (nebo nižší, v nížinách bývají častěji mlhy a inverze), může však být nižší i díky nemožnosti umístit panely do optimální orientace. Vyrobený výkon se může lišit také v závislosti na geografickém umístění, statisticky nejvíce slunečních dnů je na Jižní Moravě a v Jižních Čechách, nejméně v Severních Čechách. Hodnota 950kWh/rok/1kWp je průměrná, závisí na počtu slunečních dnů v daném roce a to závisí na klimatických podmínkách, které jsou rok od roku různé. Do této hodnoty jsou započítány i ztráty na vodičích a měniči.

Jedná se o systémy, které nejsou propojeny s rozvodnou elektrickou sítí. Nabízejí se pro zásobování elektrickou energií zejména tam, kde je zásobování elektrickým proudem z veřejné napájecí sítě nemožné, nebo tam, kde by bylo budování nové přípojky ekonomicky velmi náročné (například na horských chatách, malých ostrovech, karavanech, lodích, měřících stanicích apod.). V autonomních zařízeních se používá především solární akumulátor k ukládání energie, nabíjecí regulátor pro regulaci a kontrolu nabíjení a vybíjení a fotovoltaický panel.

Rozlišuje se přímé a nepřímé (difúzní) záření. Při bezmračné obloze převládá podíl přímého záření. Toto přímé záření lze soustřeďovat (koncentrovat) např. zrcadly nebo čočkami. Rozptylem přímého záření v mracích a na částečkách v atmosféře dochází k difúznímu záření (tzv. záření oblohy), které na Zemi přichází ze všech směrů. Difúzní záření nelze koncentrovat.

Většina výrobců udává životnost okolo 25 let. Záruční doba na panely a měniče je obvykle pět let, u měničů napětí se dá připlatit za prodlouženou záruku až na 7 až 20 let. Fotovoltaický panel však průběhu životnosti degraduje, výrobci obvykle garantují 90% účinnost po 12 letech a 80% účinnost panelu po 25 letech. Teoreticky lze provozovat fotovoltaický panel mnohem déle, například 30 let, otázkou je však výhodnost jeho provozování při neustále se snižující účinnosti a dále díky neustálému vývoji nových technologií může za 20 let (tedy po uplynutí doby garantované výkupní ceny) být výhodnější nakoupit nové, účinnější a levnější fotovoltaické panely.

Fotovoltaické (solární) panely se rozdělují na několik druhů, a to dle technologie výroby fotovoltaických článků na:

• monokrystalické
• polykrystalické
• amorfní

Dále se pak liší podle výkonnosti, kdy se vyrábějí fotovoltaické panely o nominálních výkonech 10 Wp až 300 Wp.

Výkon fotovoltaických článků a panelů se udává v jednotkách Wp (watt peak - špičková hodnota). Výkon silně závisí na osvětlení a na úhlu dopadajícího světla. V praxi bývá většinu doby výkon článku nižší, protože článek není natočen přesně na slunce a světlo prochází v závislosti na denní době různou vrstvou atmosféry. Navíc je množství dopadajícího slunečního záření silně závislé na oblačnosti.

Ano. Provozovatel distribuční sítě elektrické energie musí připojit váš fotovoltaický systém do své sítě. Tato povinnost je dokonce dána zákonem. Jestliže splníte všechny stanovené technické požadavky, má distributor povinnost vyrobenou elektřinu od vás vykupovat. U fotovoltaických systémů rodinných domů neexistuje žádná zásadní technická překážka. Bohužel i přes povinnost danou zákonem nyní nejsou schvalovány žádosti o připojení nových fotovoltaických elektráren. Je to na základě žádosti ČEPS z 3. 2. 2010, v níž doporučil distribučním společnostem (ČEZ, EON, PRE) pozastavení vydávání kladných stanovisek k žádostem o připojení, jehož se distribuční společnosti víceméně drží. Důvodem je obava z kolapsu přenosové síťě při realizaci všech povolených připojení. Přitom právě malé solární elektrárny přispívají k větší stabilitě energetické sítě, protože umožňují spotřebu elektřiny přímo v místě výroby, a tím prospívají energetické síti jako celku. Tímto způsobem zvyšují stabilitu celého energetického systému, poněvadž naopak odlehčují zatížení energetické sítě. Domníváme se proto, že v současnosti neexistuje žádný seriozní důvod ohledně nebezpečí „blackoutu“ v ČR, a to ani v případě navýšení výkonu solárních elektráren o 100-200 % v roce 2010. Jedině snad, že by v Německu platily jiné fyzikální zákony než u nás. V Německu činí podíl solárních a větrných elektráren na celkovém instalovaném výkonu cca 10% proti cca 3,5% v ČR. Existuje dohoda ministra životního prostředí a průmyslu, že by se ze zákazu měly okamžitě vyjmout fotovoltaické systémy o malém výkonu instalované na střechách domů. Tato dohoda by měla být podle nás rychle naplněna